Jsem princezna, budím se ne na stokrát, jsem čistá jak křišťá

Člověk je velmi inteligentní stvoření. Je zázrakem, že něco takového mohla matka příroda sama vytvořit. Vytvořila si režim, který usměrňoval systém života na zemi. První, kdo ho porušil, byl sám člověk. Dodnes se považujeme za nejinteligentnější tvory na zemi. Ano, z jednoho pohledu jsme. Vyvíjíme se, umíme si postavit svá obydlí, dokážeme bez problémů okolí, na co si usmyslíme. Jen být nesmrtelní ještě neumíme. Ovšem bylo by to dobře? Bylo by dobře narušit koloběh, který je starý jako vznik prvního života na Zemi? Pokuste si odpovědět na tuto otázku sami v klidu a uvažte si to ještě jednou. Život je dlouhý. Každý den má něco do sebe, je něčím zajímavý a neopakovatelný. Je pouze náš problém, že jsme si náš systém zařídili tak, jak jsme si ho zařídili. Není jednoduché v této době jednoduše jít a chvíli si odpočinout. Musíme nejdříve udělat své povinnosti (školní či pracovní) a pak teprve odpočívat. Problém je, že odpočinek pro mnoho lidí znamená to, že si "sednou k televizi a koukají na ni několik hodin". Někdo se uvolní, ale stejně se v jeho organismu nic nezmění, bude stejně napjatý jako byl před tím a strávil tím několik hodin. Jde o to, že člověk dnes nežije, ale jen přežívá. Každá minuta může být něčím jedinečná i v práci nebo ve škole. Je pouze na vás jak. Odpověď na tuto otázku si musíte vymyslet vy. Je ukryta ve vás. Naučte se naslouchat sami sobě.
Mezi další lidské problémy patří sobeckost. Nejen sobeckost jeden ke druhému, ale hlavně k přírodě a jiným živým tvorům. Rozhlédněte se kolem svého domku nebo místa, kde v tomto momentě stojíte. Co vidíte? Lidské dílo. Nic jiného než jen lidská práce. Člověk vytlačil jiné živé tvory pro své příbytky. Nechci tím říci nic jiného, než že někteří lidé myslí pouze na zisk. U nás v České republice je to jen pár příkladů, ale na světě jich jsou tisíce. Že nevíte co například? Co kácení deštných pralesů?Dřeva máme dost někde jinde. Jenže pralesy tu vyrostly samy. Vytvořila si je příroda. A i když proti tomu každý bojuje a každý křičí, že se mu to nelíbí, nikdo s tím nic neudělal. Není možné, abych s tím něco zmohla sama. Ani sám člověk nic nezmůže. Ale jen jeho víra. Víra v sebe samého. Tento příklad nám vlastně sám ukázal novou otázku. Jak se chová správný člověk? Je to složité. Není možné, aby byl každý dokonalý, ale je možné, aby byl sám sebou. Bez ohledu na názory druhých. Každý by si měl vybudovat svůj názor, jelikož bez názoru člověk není nic. Člověk, který si nedokáže postavit za vlastní názor a bojovat za něj, není nikdo. Jde o to, že - ač si to neuvědomujeme - jsme ovlivňovaní svým okolím a různými zdroji jako jsou média a podobně. Vlastní názor mají tedy vlastně jen děti. Ty jsou však zase ovlivňovány názorem svých rodičů. Každý je ovlivňován názorem někoho jiného, ať si to připustíme nebo ne. Vlastní názor je tedy zcela výjimečný. Pro poražení sobeckosti, která se nemusí projevit v normální chvíli ale v pocitu ohrožení, stačí jediné - použít svůj rozum. Vím, že v těžkých chvílích to jde těžko, ale není nic horšího než bezhlavé jednání. Musíte se podívat na vše z různých směrů. Jedině poté můžete vše pochopit. Pochopit druhého člověka při jeho jednání jde velmi těžko, ale pokuste se poznat vy. Znáte se určitě na 100 %? Dokážete odhadnout své jednání při opravdu těžké chvíli? Pokud ano, tak jste už blízko k poznání druhých lidí. Pouze po poznání chování člověka se dokážete zamyslet nad věcmi kolem sebe. Užívat si i některé otravné povinnosti, které musíme splnit, nebo alespoň jejich část. Na každé věci, na každé situaci, na každém člověku, na každém živém tvorovi i na každém místě najdete zaručeně jednu věc, která vás zaujme a nadchne, i když zprvu nebyla patrná na první pohled. Nikdy nesmíme dát na první pohled. Je pravda, že pokud nás něco napadne jako první, je to většinou správně, ale první dojem je většinou mylný. Znáte to, když vás někdo na první pohled odsoudí a ani vás nestihl poznat. Tady už se projevuje sobeckost. Každý jsme jiný. Nejde o to, abychom jen kritizovali okolí, že nás kvůli něčemu zamítlo, ale poučili se a nedělali to, co se nám od ostatních nelíbí. To je obrovský problém, který se děje dnes a pořád. Lidé si jen vyčítají to, že se k nim okolí chová nesprávně, avšak sami někdy udělají to samé druhým. Když se to vezme kolem a kolem, člověk říká, ale nejedená. Pro vysvětlení: Můžeme dělat sebevětší projevy o různých problémech, které se dějí kolem, ať už to jsou problémy osobní, nebo celosvětové, ale sami se k nim budeme stavět tak, jak vlastně nechceme, aby se k nim stavělo okolí. Kritizujeme je za to, že to nedělají tak, jak mají, ale sami to taky uděláme.
Další a další příklady na různé lidské problémy bych mohla napsat. Spoustu slov bych napsala, spousty papírů bych mohla popsat a spoustu stromů by kvůli takovému plýtvání bylo pokáceno. Celá tato práce má jen jeden účel. Má vás přivést na to, abyste si začali uvědomovat, že my jsme odpovědni za vše. Za všechno zlé i dobré, co se kolem nás děje. I když jste ještě nic nespáchali, nic nezničili, nikomu neublížili, je vina na nás všech. Proč? Protože jsme tomu mohli zabránit. Pomoci lidem, kteří to potřebují. Protože všechny lidské hříchy a prohřešky vycházejí pouze a jen ze zoufalství. Zoufalství člověka, který už neví, co má dělat dál. Proto většinou udělá chybu, které pak určitě lituje. My své okolí máme znát a dokázat odhadnout, kdy a kdo má problém. Pokud jste si to přečetli pořádně, tak už jste si začali uvědomovat, že každý dokáže vše, na co si usmyslí. Pokud věří sám v sebe a dokáže věřit sám sobě. Pokud chceme změnit něco ve svém okolí, tak musíme začít nejdříve u sebe. U sebe samého. Pak teprve můžeme porozumět ostatním a pochopit. To, že jste si něco uvědomili, není zásluhou tohoto článku, ale pouze vaší. Dokázali jste totiž začít přemýšlet o věcech, o kterých se běžně mluví jen málokdy. Vše kolem nás bereme jako samozřejmost. Jestli je to špatně nebo ne už si musí každý odpovědět sám. Celé je to vlastně jen o tom, abychom se sami sebe zeptali a chvíli uvažovali o všem, co se kolem nás děje. Chvíli se zastavili a na malý moment upustili od všeho. Ujasnili si vše, na co se ptáme už dlouhou dobu. Je pouze na vás, jaký typ uvolnění zvolíte. Cíl máme všichni jediný. Odpověď. Na každou otázku si však musíme odpovědět každý sám. Žádná příručka nám totiž nikdy neodpoví na naše otázky.