Prázdná monstrance
4. 8. 2008
Chtěla jsi to mít, tak to máš. Tiše odcházím z forbíny.
V černý kapuci skrývám tvář s cejchem kacírů bez viny.
Dvě ruce zkřížený v zátylku. Chlápek, co mu dech nestačí.
Dávno ohnivou čtverylku s ďáblem po nocích netančím.
Málo platný lásko, je to vážně bída, ten můj zářivý žaket na míru
už se neblýská jako dřív a křídla už jen závidím motýlům.
Už pár let po nocích, bech nadsázky, jenom vířím v domě vzduchoprázdno
záplatovaným křídlem vážky a slova váznou.
Jen proto, že mi svět - bez urážky, místo vína servíruje splašky
a v noci leda mráz o podrážky zazvoní.
Máš cos chtěla mít, žádnej strach. Můzy na mě už neletí.
Léta obracím jenom prach. Kdesi v útrobách paměti.
A jen zřídka vyorám do tance noty neklidný jako rtuť.
Zbytky hostijí z monstrance, co mi na chvíli spraví chuť.
Málo platný lásko...
V černý kapuci skrývám tvář s cejchem kacírů bez viny.
Dvě ruce zkřížený v zátylku. Chlápek, co mu dech nestačí.
Dávno ohnivou čtverylku s ďáblem po nocích netančím.
Málo platný lásko, je to vážně bída, ten můj zářivý žaket na míru
už se neblýská jako dřív a křídla už jen závidím motýlům.
Už pár let po nocích, bech nadsázky, jenom vířím v domě vzduchoprázdno
záplatovaným křídlem vážky a slova váznou.
Jen proto, že mi svět - bez urážky, místo vína servíruje splašky
a v noci leda mráz o podrážky zazvoní.
Máš cos chtěla mít, žádnej strach. Můzy na mě už neletí.
Léta obracím jenom prach. Kdesi v útrobách paměti.
A jen zřídka vyorám do tance noty neklidný jako rtuť.
Zbytky hostijí z monstrance, co mi na chvíli spraví chuť.
Málo platný lásko...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář