Jdi na obsah Jdi na menu
 


Plavovlasý Bůh

4. 8. 2008
Ztrácím pod sebou nejspíš svět, což mě děsí. Pouštím se asi na tenkej led.
Dívám se do očí bledý, polonahý barones. Hádám, že chce to pár chytrých vět.

A pak mě bůhví proč ústa zradí. Na rovinu, prostě nevím co mám říct.
A jen číci hlas moudře mi radí, nech to plavat, nenaděláš vůbec nic.

Zkouším to dál, ani nevím proč, možná si věřím. Cítím, že vracím se dohry zpět.
Nejspíš chce to už jen pár slov, o to jí běží. Říkám si chce to pár chytrých vět.

A pak se zřítí svět a ja si zoufám. Na rovinu, už mi bylo stokrát líp.
Každá z příštích je totiž hloupá. Každ věta, každý slovo, každej vtip.

Ref.: Jsi prostě krásná a já po tobě toužím, jak tu stojíš, jak plavovlasý bůh.
Jsi tak krásná a i když to dál zkouším, jak to vidím, jsem pro tebe jen vzduch.

Zbývá mi nakonec možná hlas, tak ještě nádech. Pouštím se znovu na tenkej led.
Tvářím se jako bych cítil zas vítr v zádech. Tím spíš chce to pár chytrých vět.

A pak se zřítí svět a já si zoufám. Na rovinu, už mi bylo stokrát líp.
Každá z příštích je totiž hloupá. Každá věta, každý slovo, každej vitp.

Ref.: Jsi prostě krásná a já po tobě toužím...
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář