Jsem princezna, budím se ne na stokrát, jsem čistá jak křišťá

3. červen 2007 je dnem, na který určitě čekaly tisíce nabuzených hudebních fanoušků několik týdnů či měsíců...ale desítky, či spíše stovky těch nejzanícenějších a nejoddanějších doslova několik let. My Chemical Romance z amerického státu New Jersey, která se ve zmíněný den premiérově představí českému publiku v pražském Veletržním paláci, na sebe totiž strhla pozornost některých tuzemských nadšenců už v létě roku 2002, kdy na punk-rockovém labelu Eyeball Records vyšlo její debutní album s výstředním názvem "I Brought You My Bullets, You Brought Me Your Love". Zaujalo především syrovým a intenzivním, až téměř hardcoreovým soundem, kombinovaným s půvabnou a zároveň děsivou, temně romantickou poetikou textů, pečlivě podpořených charismatickým image. To vše přinášelo velice originální, a přesto kompaktní celkové vyznění. Jeho příčinou byla především šťastná kombinace osobností, které kapelu na podzim 2001 vytvořily. Přesněji řečeno, v září 2001, týden po katastrofickém útoku na World Trade Center, jehož přímým svědkem se stal i Gerard Arthur Way, designér a komiksový kreslíř z městečka Belleville. Otřesný zážitek z manhattanských událostí v něm kromě intenzivního šoku zároveň vyburcoval odhodlání vytvořit fenomén, který by mu umožnil přímější a efektivnější vyjádření jeho pocitů, než kreslení komiksových příběhů - vlastní kapelu. Way, který stejně jako velká spousta amerických teenagerů vzhlížel spíše k lokálním hudebním interpretům, coby k "hrdinům z masa a kostí", než k rockovým hvězdám, miloval kapely ze sousedství jako Thursday, The Bouncing Souls, H2O či Midtown - některým z nich dokonce designoval trička. Kromě inspirace uvedenými soubory měl ale v sobě silně zakořeněné i hudební vlivy z rozličných kapitol svého dětství - lásku ke kapelám jako The Misfits, Green Day, The Smiths nebo The Cure. Kombinace těchto stylů se posléze zřetelně projevila ve tvorbě jeho formace. Tu s ním založil kytarista Ray Toro, pocházející z méně undergroundového hudebního podhoubí, ovlivněný především kytarovými individualitami a tvrdým rockem od Jimiho Hendrixe přes Ozzyho Osbourna až po Metallicu či Slayer. Kromě něj Way přizval i bubeníka Matta Pelissiera, a posléze i svého o tři roky mladšího bratra Mikeye. Ten navrhl název My Chemical Romance, inspirovaný titulem jednoho z románů spisovatele Irvina Welshe. Není divu - Mikey Way v době založení kapely pracoval v knihkupectví, konkrétně v největším americkém knižním řetězci Barnes & Noble. Kapela obdržela v rekordně krátké době nabídku od Eyeball k natočení alba - ještě předtím ale Gerard odložil kytaru, aby se věnoval pouze sólovému zpěvu. Strunný nástroj za něj převzal svým tehdejším účesem s dreadlocky identifikovatelný Frank Iero, bývalý kytarista projektů jako Sector 12 či Give Up The Ghost. My Chemical Romance tak byli kompletní. Krátce po vydání alba se z lokální kapely stala celoamerická záležitost - MCR dostali nabídku na společná turné s partami jako The Alkaline Trio či Avenged Sevenfold a díky nápadnému názvu, image, ale především hudbě brzy popularitou předčili své zajetější kolegy. Necelý rok po vydání debutu podepsali Way & spol. smlouvu s mega-vydavatelstvím Reprise Records (u nás Warner Music) a začali pracovat na druhém albu. To vyšlo na jaře 2004 pod názvem "Three Cheers For Sweet Revenge" a během několika týdnů se vyšplhalo do nečekaných pozic v žebříčcích nejen rockových rádií, ale i prodejnosti, a to zejména díky šokujícímu úspěchu singlů "I'm Not Okay (I Promise)" a "Helena". Senzace byla na světě. My Chemical Romance se vzápětí po vydání alba dostali do konfliktu s bubeníkem Pellissierem, a velmi brzy ho nahradili - novým rytmickým motorem se stal z Chicaga pocházející Bob Bryar. Ten se s kapelou seznámil v pozici zvukaře populárních THE USED, se kterými MCR odjezdili několik měsíců jako tour support po USA. Posledním interpretem, kterému Way kývl na nabídku k předskakování, pak byli počátkem roku 2005 jeho idoly z dětství, GREEN DAY, kteří pozvali MCR jako exkluzivní hosty na své gigantické turné k "American Idiot". V jeho rámci měli v červnu 2005 vystoupit i v pražské Sazka Aréně, na poslední chvíli však svoji účast odvolali. Namáhavé cestování, a do značné míry asi i vypořádávání se s nečekaným úspěchem, totiž vedly prakticky u všech členů kapely k fyzickým i psychickým zdravotním problémům. Zejména bratři Wayové si prošli nelehkými obdobími, které se ale i díky soudržnosti kapely podařilo překonat. V říjnu 2006 vydali My Chemical Romance své třetí album, polo-koncepční epos nazvaný "The Black Parade" a triumfálně s ním dobyli nejvyšší představitelné pozice v alternativně-rockové oblasti jak v USA, tak i Velké Británii, a trochu překvapivě i v několika regionech s menší tradicí v daném žánru - jedním z nich je bezesporu i naše republika. Kapela chce podle svého vyjádření celý rok 2007 strávit koncertní činností a díky této strategii se jejího vystoupení konečně dočkají i čeští fanoušci, jejichž počet se zejména díky úspěchu posledního alba zmnohonásobil. My Chemical Romance & special guests, 3. června 2007 ve 20:00; Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7.